DNA

Kdysi dávno, byla naše DNA v plné shodě s Květem života a uskutečňovala tak plně vědomou bytost, která byla schopna následovat své vlastní předurčení. Tedy to co bylo a je nazváno osudem. Cosi co je v našem životě nevyhnutelným, protože ač si mnoho lidí myslí, že žijí cosi opravdového a skutečného, není to ani zdaleka pravda. Naše životy v pozemské sféře jsou podřízeny záměru a vůbec neodráží pravou povahu stvoření. Vždy se v nich bude projevovat vyšší cíl, který vede k principu, který je alfou i omegou naší pozemské existence a to je život věčný.

Život věčný není o věčnosti, ale o aktivaci neomezeného zdroje v našem nitru. Je tedy o věčném zdroji, který tvoří základ plně osvobozené a svébytné bytosti. Kdysi dávno žil člověk ve společnosti bytostí ze vzdálených kosmických končin, z nichž některé onen princip božské DNA neměli a ta jejich vězela oběma směry ve fyzickém světě. Toužili však získat Květ života a stát se vyšší formou bytostí, schopnou obývat duchovní reality. Proto pomocí křížení a genetických manipulací, vložili do lidské DNA sekvence své vlastní, tak, aby se mohli stát člověkem a přenést na sebe Květ života. Tak se stalo, že se v lidském těle mohli rodit nelidské formy. Formy deformované a bezmezně toužící se zmocnit stvoření. Vlastnit vše cokoliv vidí a ovládat svět.

Kód člověka se zkazil a začal vytvářet šílené polobytosti, lapené mezi dvěma světy. Napůl ve světě Stvořitele a napůl ve světě odtrženém od duchovní podstaty stvoření. Proto člověk postupem času uvěřil ve fyzický svět a duchovní se propadl do zapomnění, do světa legend a pověstí. Stvořitele si přivlastňují fanatické kulty a poblouznění uctívači, kteří si myslí, že jsou vyvolení a mají právo jej zastupovat v pozemské sféře. Jejich víra však probouzí prastaré šílenství a prokletí Babylonu. Odtrhává je od skutečného Stvořitele a podbízí jim fyzické dary jako odměnu za zvrácenost a nenávist.

Každý člověk má dnes plně aktivováno všech dvanáct domů Květu života, tedy Zodiaku. To však neznamená aktivních. Ještě se stále se rodí v předurčenosti svého znamení. Je uvězněn v jednom z domů Zvěrokruhu. Aby naplnil své poslání, musí se z této předurčenosti osvobodit. Tedy vystoupit ze své fyzické iluze a vstoupit do svého středu. Do svého pravého Božího ducha. A pouze odtud může aktivovat všech dvanáct domů. Dvanáct klíčů, aby se stal vším, čím je. Aby obnovil své pravé božství a jednou provždy setřel stopy prastarého hříchu.