Vlákna stvoření (14. pokračování)

Naše nevědomost vedla k názoru, že člověk je tím, co zde na Zemi prožívá a právě skrze tento názor, pak vytváříme své postoje k ostatní společnosti. Neuvědomujeme si, že to co vidíme, je jen výsledek mnoha faktorů a že v určitý okamžik člověk nemůže vzdorovat svému osudu, protože by nedosáhl požadované zkušenosti. Může za to právě vliv zodiaku a karmy. Nicméně nás nyní zajímá vzestup a princip, kterým se uskutečňuje. Je snad logické, že se v astrálním světě, kde spočívá naše hlavní existence, nic z toho co prožíváme zde na Zemi neodehrává. Tedy na této úrovni, k rozbití vzoru Adamova ducha dojít nemohlo. Tím by bytost okamžitě zemřela a žádná změna by se více nekonala. Zde se ukládá pouze naše zkušenost, která tvoří jak základ budoucnosti, tak i podklad pro volbu pozemské zkušenosti. Přesto jak víme, je v čase našeho pozemského života komunikace s naším vyšším já přerušena, aby si člověk vzor Adamova ducha nestáhl do pozemského života a nepřestal usilovat o dosažení vzoru nového představovaného Květem života - Zodiakem.

Náš pozemský duch je tak náhražkou ducha astrálního a ještě navíc rozloženou na fragmenty. To způsobuje, že jsme pouze částečně vědomá bytost ve vztahu k sobě samotnému. Neumíme složit celý obraz sebe sama a promítnout jej do přítomného okamžiku. Prožíváme se na pokračování po jednotlivých částech a skrze ně, si více či méně uvědomujeme pouze své schopnosti, nikoliv rozsah celé bytosti. Znovu musím připomenout, že evoluce vědomí je nehorázný nesmysl. Vědomí je jen jedno a je stále stejně velké. Rozdíl je pouze ve velikosti představy, kterou do něj dokážeme promítnout. A představa není postavena pouze na tom co víme, ale také na souladu informací. Takže si nemůžete v jednom okamžiku uvědomit dvě informace, které jsou ve vzájemném rozporu. Nebo lépe řečeno můžete, ale budete vytvářet démony. Démon, neboli chaos v myšlení vytváří destruktivní vzorce a ty se pak promítají jak do fyzické tak i do duchovní roviny. Což znamená, že čím více bude vaše myšlení chaotické, tím více budete ne-mocní. Tady je možná dobré si uvědomit, že konstruktivní a destruktivní princip nejsou v rozporu, jak by se mohlo zdát. To co jeden skládá, to druhý rozkládá. Bez destruktivního principu, by se jednota nemohla rozkládat, takže by vesmír a nic v něm nikdy nevzniklo. Je to stejně tvořivý princip jako konstruktivní. Rozpor vzniká, když máte doma psa a věříte, že je to kočka. Což znamená, když přiřknete skutečnosti jiný význam a vlastnosti, než které doopravdy obsahuje.

Princip démona je tak jasný. Černá je bílá, krutost je láska, válka je mír. Klasický případ síly démona představuje například David Rockefeller, jemuž se za „život“ podařilo rozervat už šest srdcí. Jde o člověka extrémně ovládaného strachem, jímž dokáže doslova zabít sám sebe a to jej žene k touze ovládat realitu, aby se svého strachu zbavil. Právě strach roztrhl jeho srdce při první autonehodě a v té době, v touze zachránit svůj život, zemřel. Proto nelpěte na svém pozemském životě za každou cenu. Přijímejte poučení a snažte se porozumět silám, které k životu vedou. Je to jedno z poučení, o kterém mluvil Ježíš a je velmi důležité. Narodit se zde na Zemi je obrovská příležitost dosáhnout onoho znovuzrození do své nejvyšší duchovní podoby a je nešťastné, když tuto příležitost promarníme strachem a oplakáváním se, kvůli nepřízni osudu. Těžkosti nás mají vést k poznávání a nikoliv k pocitům marnosti a bezmoci.

Pokud si kladete otázku, odkud se bere zvěrokruh, nebo chcete-li náš Květ života ve vesmíru, potom je odpověď celkem jednoduchá, protože jej tam vkládá náš Bůh, který v sobě tento dokonalý princip nese. O tom jak se to děje už byla řeč, takže my následujeme tento dokonalý vzor a tím přirozeně i jeho Stvořitele. Proto se říká, že Bůh stvořil člověka k obrazu svému, čímž je myšlen princip, který utváří a který člověk převzal. Člověk skrze zkušenost a prožívání, rozpoznává části tohoto principu a ty si v sobě ukládá. Bylo by však zbytečné je hledat ve své paměti, protože se ukládají na biologické úrovni a především DNA. Odtud se pak děje utváření celé naší bytosti, tedy nejen myšlení, ale citů, úrovně vnímání a tak dále. Práve zde se skládá klíč našeho vzestupu. Naprosto stejně postupují všechny živé formy a tak nejde o nic nového ani objevného a my pouze kopírujeme osvědčený princip. Dokud vzor není doveden k dokonalosti, nemůže k vzestupu dojít, protože není schopen v sobě ukotvit život a tak by podobný pokus pro každou bytost skončil fatálně.

O nic z toho o čem mluvíme nemá smysl usilovat, protože se to děje samo od sebe. Vzestup nenastává tím, že se pro něj rozhodnete, ale že vytvoříte stav. K němu vás směřují ctnosti, vnitřní harmonie, poznání a tak dále. V okamžiku, kdy je stavu dosaženo, dojde k přenosu podstaty existence. V našem případě to znamená, že vědomí propojí všechny části Květu života. Pokud se mu povede je propojit, přejde do tohoto nového útvaru a původní duch se rozpustí. Tím je vzestup dokonán. Z Adama, člověka, se stává Kristus.

zdroj : https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=117053335292586&id=100009637597163www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=117053335292586&id=100009637597163