Vlákna stvoření 20. časť

Lidé velmi rádi slyší své pravdy. Mají je naučené a rozumí jim. Nepřejí si, aby je někdo vyvracel, protože k nim mají vždy nějaký vztah. Po tisíce let, žil člověk uvězněn v temnotě a hledal skulinku, skrze kterou by mohl spatřit svět utváření, svět skrytý jeho zraku. Postupoval čestně i zákeřně. Zatímco jedni hloubali a sepisovali, jiní pálili a bořili. Jedni pro touhu po životě, jiní pro touhu po moci. Moudrost děsila mocné a ti ji pronásledovali a ničili. O Ježíšovi se ví, že byl poslem Boha, ale jen málo o tom, že byl výjimečně nadaný učenec a o své poznání se děli se zasvěcenými učedníky, kterým jediným je předával v celistvosti. Nedělal to proto, že by se snažil cosi utajit, ale proto, že by jeho výkladu reality, nikdo nezasvěcený neporozuměl. Pro obyčejný lid měl podobenství, jímž se snažil, onu jedinečnou nebeskou mechaniku popsat prostým jazykem. Od Ježíšových dob se mnoho nezměnilo a ani dnes není pro člověka snadné porozumět. Pro většinu lidí, je stále snazší porozumět evengeliím, nežli silám, které je způsobují. Je to tak proto, že bez změny myšlení je porozumět velmi obtížné.

Nauka dávné minulosti se rozpadá a pozvolna zaniká v probouzejícím se kristovství. Je to obraz, který byl namalován, aby člověk spatřil cíl své cesty. Život věčný ve světě rajské dokonalosti. Mnoho lidí se však na tento obraz upnulo a odmítá se jej vzdát. Je pro ně vysněnou modlou, přes kterou nevidí, že brány do tohoto světa jsou již otevřené a je nejvyšší čas uskutečnit cíl, který stál u zrodu celé naší cesty. Namísto skutečného života donekonečna popisují svou iluzi a snaží se ji prodat jako nejcennější zboží. Jenže ať budete vyznávat jakékoliv učení a budete uctívat jakéhokoliv Boha, nic na tom, že jde o pouhou iluzi, to nezmění. I pro mě bylo těžké si uvědomit, že pokud chci opravdu následovat Stvořitele, musím odložit všechny nástroje, které jsem považoval za duchovní a vydat se za ním zcela neduchovně, po svých vlastních nohách. Byl to zvláštní okamžik, protože jsem netušil, jak by to bylo vůbec možné. Jak by člověk bez knih, bez vědeckých poznatků a moudrosti všech předcházejících generací, mohl porozumět. Obdařen jen tím co se nalézá uvnitř, v člověku samotném. Rozhodl jsem se před tím, než jsem vstoupil do tohoto života. A tak nevědomky, jsem v ten okamžik odhodil i obraz iluze, ukryté v duchovních naukách. Jestliže jsem chtěl poznat, musel jsem pohnout soukolím uvnitř sebe sama. Poznání se stalo prožívanou skutečností a z ní se pozvolna začala rodit zkušenost. Zkušenost která říká, že dosáhneš jen tak vysoko, kým doopravdy jsi. Žádná nauka, žádné vědění a spřádání iluzí, na tom nic nezmění. Jestliže dnes rozumím drobné částečce stvoření, není to proto co vím, ale kým jsem. Ano, je to tvrdá cesta a opravdová řehole, když musíte své poznání v sobě samotném uskutečnit, protože to mnohdy nesmírně bolí. Protože porážíte své vlastní démony a rejete držkou v zemi. Ale je to také jediná opravdová cesta. Jedině tak můžete z onoho semínka života, které v sobě nesete, uskutečnit své božství,

Svět se zmítá v plamenech a snaží se ze sebe setřást svazující dogma. Náboženský fanatismus propukl do své nejhorší podoby, aby ukázal světu svou pravou tvář a každý rozumný člověk, je otřesen tímto pohledem. Je to součást procesu, ve kterém se člověk chtě nechtě bude muset vzdát této iluze a najít pravou povahu duchovna sám v sobě. Lidé jsou rozerváni na kusy, svou dokonalou iluzí v nedokonalém světě. Lákavým zbožím prodávaným trhovci s visačkou made in Eden. Jenže to nefunguje a tak stále více namísto spokojenosti a lásky, produkujeme zklamání a nenávist. Probouzíme démony karmy a splácíme dávné i současné křivdy v krvavém opojení pomsty. Slova Ježíše před našima očima zůstávají neviditelná. Ale to není o slabosti. O strachu a bezmoci. Buďte silní. Buďte tak silní, aby vám ve vašem odpuštění nedokázal nikdo zabránit. Aby vám nedokázal bránit v lásce a spokojenosti. Tak silní, aby se pro vás život stal cennějším než digitální iluze, v níž můžete utéct do světa svých snů. Uchopte do svých rukou Mojžíšovu hůl a udeřte do země tak silně, až z ní opět vytryskne pramen života a pošetilci se rozutečou do všech světových stran. Pro zbabělce a licoměrníky Stvořitel žádné dary nemá a jeho si za žádné peníze nekoupíte. Je lépe padesát let bojovat, než hnít tisíce let v pekle.

Zdroj : https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=124897214508198&id=100009637597163