Vlákna stvoření (8. pokračování)

O významu Květu života není pochyb a přesto, že si jen těžko dovedeme představit jeho existenci, je dobré jej brát na vědomí, kdykoliv uvažujeme o duchovnu, protože právě k němu se váže mnoho důležitých skutečností. Předně tedy, jaké je jeho uspořádání. Nežli popisovat jednotlivé vlastnosti, je důležitější porozumět principu. Ten hlavní byl již popsán a říká nám, že Květ života ukotvuje v realitě sám sebe. To znamená, že pokud je složen ve své dokonalosti, jednotlivé jeho části jsou trvale aktivní a generují energii, skrze kterou utváří sebe sama. Toto je zároveň popis toho, co bylo nazváno životem věčným, který má zdroj sám v sobě a proto trvá jakkoliv dlouho, dokud není vzor uvnitř Květu života rozbit. My si můžeme popsat Květ života opět skrze barvy. Máte před sebou řekněme sto barev a vy si z nich vyberete sedm, které se vám nejvíce líbí a které jsou navzájem v souladu. S jejich pomocí pak malujete svůj obraz podle svých představ. To znamená, že každý Květ života, tvoří pouze část spektra všech vlastností, které jsou v realitě obsaženy. Podle toho, pak můžeme rozlišit, různé druhy životních forem, ať už jsou to rostliny, ryby, ptáci, nebo lidé. Ne každý je však nositelem Květu života. Některé živé formy, jsou součástí tvoření vyšší entity, skrze kterou se v realitě ukotvují. Z našeho pohledu bychom si je mohli představit jako organické části jednoho těla. Toto je mimo jiné také Gaia, matka pozemského života. Přesto je nutné vědět, že jako Stvořitel, v sobě musíte nést všechny Květy života, které chcete tvořit. Opět se tu díváme na fraktální geometrii a kdo zná její princip, snáze se orientuje i v tomto popisu. Zjednodušeně řečeno, princip se podle stejného vzoru rozkládá směrem dolů a spojuje ve směru nahoru. Znamená to, že každá sebemenší částečka v sobě nese dokonalý a nezměněný princip.

Když se podíváte na symbol Květu života, uvidíte šestici navzájem prolnutých kruhů. Tento obraz je velmi důležitý pro porozumění jeho principu. Každý kruh je z jedné poloviny tvořen vlastností předcházející a z jedné poloviny vlastností, kterou sám utváří a která tvoří vlastnost následující. Toto bylo popisováno jako miska zásluh a miska dluhů, která tvoří kompletní sefiru. To ovšem není až tak důležité, protože nás zajímá střed, který tvoří jakýsi květ se šesti okvětními lístky. Právě tady se rodí bytost. Navracíme se k tomu, že vědomí je ze své podstaty netečné a prázdné, pokud v něm nedojde k události. Právě událost umožňuje vědomí si uvědomit prožitek, neboli zažít samo sebe. Tento stav, by nám ale moc nevyhovoval, protože by vědomí chvilku existovalo a chvilku nikoliv. Navíc by na událost nemohlo nijak reagovat, protože by netušilo, o co jde, ani kým ono samo je. A právě střed Květu života nám ukazuje, jak to Stvořitel vymyslel. Pokud je Květ života plně aktivní, všechny jeho části se trvale promítají do našeho vědomí. Vytváří to, co už bylo popsáno dříve, tedy vzájemnou jednotu. Onen popis barev rozpuštěných ve vodě. To znamená z vyzařování všech částí, vzniká jedna věc jeden stav. Tento stav je cosi, co si neuvědomujeme, ale je trvalou součástí našeho vědomí. Každý druh bytostí má svůj unikátní stav. Stav, který vnímáme jako „já jsem“. Ať už přemýšlíte o čemkoliv, ať už prožíváte cokoliv, vaše „já jsem“ je trvale přítomné a znamená člověk. Je naprosto jedno, jaké máte tělo, jak se pohybujete a v jakém prostředí žijete. Právě Květ života, vás řadí do zcela konkrétního řádu bytostí, bez ohledu na všechny ostatní okolnosti.

Stav, který květ života utváří je to, co člověk nazývá duše, jeho jednotlivé části nazýváme duch. Duch tvoří duši. Duch boží je složen z ducha a duše.

zdroj : https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=114882768842976&id=100009637597163